Děti jsou dospělé, možná máte vnoučata, v práci už nejste „tou mladou nadějí“, ale zkušenou kolegyní. A najednou je tu prostor. A s ním otázky, které jste si roky nedovolila položit.
„Co vlastně chci já?“
„Je to takhle podle mých představ? Nebo potřebuji změnu?“
„A proč na to už nemám tolik energie?“
Tyto otázky nejsou slabostí ani krizí. Jsou přirozeným signálem další životní etapy.
Právě kolem 55 – 65 let přichází období velkého přehodnocování. Jenže mnoho žen do tohoto období vstupuje s velkou únavou – po letech práce, péče o rodinu a povinností, které nepočkaly. Co jsou ty největší výzvy?
1) „Celý život jsem tu byla pro ostatní. Ale kde v tom všem jsem já?“
Roky jste byla tou, na kterou se dá spolehnout. Ta, která se o všechny doma postará. Ta, která vždycky pomůže v práci, kamarádce. A najednou jsou děti pryč, vnoučata žijí daleko nebo na ně kvůli práci a péči o rodiče nemáte tolik času, v práci přibývá mladších kolegyň a kolegů… a člověk si může připadat trochu „mimo dění“.
Mnoho žen po padesátce říká:
- „Jako bych byla méně vidět.“
- „Nevím, kam teď patřím.“
- „Jsem tu pro všechny… ale kdo je tu pro mě?“
Ač se to na první pohled nezdá, jde o úplně normální stav, který má mnoho žen. A může to být vyčerpávající.
Co bere nejvíc energie vám? Zjistěte to v našem kvízu.
2) „Chci změnu, ale nevím, kde začít.“
Možná už nějakou dobu cítíte, že by to chtělo nový impuls. Víc pohybu, víc radosti, nějaký malý nový zvyk, nebo velkou životní změnu, nový koníček nebo jen chuť žít s větší radostí.
Pak si člověk sedne a řekne si: Tak co teda chci? Najednou to vypadá obrovsky. A tak to odkládáme. A pak ještě jednou. A rok uteče.
Trvalé změny nevznikají z velkých plánů, ale z malých pravidelných kroků. Každá žena to má trochu jinak… Některé potřebují víc odpočinku, času pro sebe. Jiné nové impulzy nebo lidi kolem sebe.
Proto jsme připravily krátký kvíz, díky kterému zjistíte, co právě teď nejvíc potřebujete vy.
3) „Chybí mi ženy, které to mají podobně.“
Je to jeden z největších paradoxů života po padesátce: člověk často není sám, ale cítí se tak. Děti žijí vlastní život. V práci je to „jiná generace“. A hledat nová přátelství v dospělosti? Těžší, než se zdá. A proto často zaznívá: „Někdy se cítím sama i mezi lidmi.“ Nebo: „Chybí mi ženy, které mi rozumí.“ Je to v pořádku, jen to chce změnu prostředí.
Komunita je jeden z nejsilnějších zdrojů energie a životní spokojenosti u lidí po padesátce. Když se spojí ženy, které řeší podobné věci, přijde úleva, humor, nový náboj a pocit, že „v tom nejsem sama“.
Právě proto pořádáme akce pro všechny ženy, které kolem šedesátky cítí, že tahle etapa není čekáním na důchod.
Je to chvíle, kdy se začínáme ptát: Co chci dál? Co mi dává smysl? A co už ne? Na tyto otázky se mnohem lépe odpovídá společně než o samotě.
Právě proto jsme vytvořily pravidelná online setkání pro ženy 55+.
Jsou to večery, kdy na chvíli zpomalíme, otevřeme jedno konkrétní téma a zjistíte, že mnoho žen řeší velmi podobné věci jako vy.
