O tématu sendvičové generace se u nás mluví zatím spíše okrajově. Jejích zástupců tu ale máme spoustu. A možná, aniž byste o tom věděli, jste právě vy jedním z nich. Sendvičovou generací nazýváme osoby ve věku 45 – 65 let, které pečují o své stárnoucí rodiče a zároveň se věnují výchově dětí, nebo podporují již dospělé děti a pomáhají s vnoučaty. Podle průzkumu Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2024 má zkušenost s péčí o jinou osobu v posledních pěti letech (2020–2024) až 40 % dospělých obyvatel ČR.
Každodenní výzvy sendvičové generace
„Samotná podoba péče může nabývat mnoha podob. Nemusí se vždy jednat o intenzivní každodenní pomoc například s podáváním jídla, léků, hygienou anebo polohováním v případě dlouhodobě ležících osob. Já vždy upozorňuji na to, že pečovat znamená i pomáhat s úklidem, nákupy, vařením, doprovodem k lékaři, volat si a chodit na procházky, řešit nenadálé situace a hlídat, zda se zdravotní stav našich blízkých nezhoršuje,“ říká Lenka Špaková, která se tématu sendvičové generace dlouhodobě věnuje a už 23. dubna se s ní můžete potkat na webináři na téma Jak se připravit na péči o stárnoucí rodiče.
Lidé, kteří se ocitli v této situaci, často balancují mezi zaměstnáním, výchovou dětí, péčí o rodiče a snahou zachovat si čas pro své koníčky, rodinu a přátele. Nejčastěji se potýkají s nedostatkem času a energie, pocity viny, vyčerpáním, obavou ze zhoršení zdravotního stavu blízkého nebo strachem, že sami onemocní.
K tomu se často přidává i finanční tlak, který se dotýká zejména žen, které kvůli péči odcházejí z práce, nebo si snižují úvazek. Podle zmiňovaného výzkumu MPSV muselo až 12 % pečujících opustit své zaměstnání nebo přerušit podnikání.
Nezřídka se pečující osoby setkávají i s výčitkami ze strany širší rodiny. Ta má mnoho rad a doporučení, co a jak by se mělo dělat, ale se samotnou péčí nepomůže. To následně zhoršuje komunikaci a vztahy s příbuznými, a pečujícímu tak akorát přibývají další starosti.
„U maminky to šlo hrozně rychle, zhoršila se po dvou pádech v bytě. Z aktivní ženy se během pár týdnů stala osoba, která potřebovala pomoc s každodenními činnostmi. S bratrem a sestrou jsme v dospělosti moc dobře nevycházeli a nedokázali jsme se na střídání u maminky rozumně dohodnout. Zůstala jsem na všechno několik měsíců sama, cítila jsem se bezmocná a vyčerpaná,” popsala 57letá Jana svou zkušenost.
V neposlední řadě je nutné zmínit, že služby, které by blízký potřeboval, jsou často nedostupné, a nedostatečná je také informovanost, kde hledat pomoc.
Myslet na sebe není sobecké
Zátěž spojená s péčí může vést k syndromu vyhoření. Proto je důležité věnovat pozornost varovným signálům jako jsou únava, nespavost, nezájem o běžné aktivity, apatie nebo úzkost.
5 základních věcí, které je potřeba zvážit při péči o druhé
- Rozdělení úkolů v rodině
- Pomoc ze strany sociálních služeb
- Kontaktování poradny pro pečující nebo organizace poskytující sociální poradenství
- Rozhovor se zaměstnavatelem (možnosti flexibility úvazku)
- Nezapomínat myslet na sebe (koníčky, odpočinek)
Je zcela v pořádku požádat o pomoc, sdílet své starosti, vyhledat psychoterapeuta nebo podpůrnou skupinu. I malá změna v organizaci dne nebo delegace jednoho z úkolů může přinést obrovskou úlevu.
Tu vám může zajistit i příspěvek na péči, jímž lze hradit pomoc blízké osoby nebo některou z forem pečovatelské služby. Žádá o něj osoba, která péči potřebuje, na úřadu práce v místě trvalého bydliště a je navázán na sociální šetření a zdravotní posouzení žadatele.
Péče o druhé je velká starost, ale zároveň je máloco naplněno tak velkou láskou. Pokud se už sami o někoho staráte, nebo vás to v blízké době čeká, pokud se cítíte nepochopeni, vyčerpáni, chcete se na péči dobře připravit, abyste vše zvládli nejlépe, jak je to možné, přihlaste se na webinář Stříbrné generace, který se koná 23. dubna 2025 a povede ho odbornice na toto téma, paní Mgr. Lenka Špaková.
Foto: Pexels.com
